prodloužený víkend v Alpách

Tož zrovna včil sem se trochu zregeneroval z prodlouženého víkendu v Alpách. Začlo to předminulý týden. Kámošce sem slíbil, že bych s ní mohl zajet do Alp. Bo ona prý chce polyžovat. Tož šance jak si užít na snowboardu, když tu zima je na cypa. V sedm jsem vyjel autem, bo sem zase jediný kdo má auto, odjezd byl v devět. V 19:15 sem měl dva telefony, kaj jako sem či co. Všeci stres jak sviňa. I mati jeji volala, co to jako sem za typka, že nestíháme. Tož vynechám nudnou partiu příběhu, bo v 20:05 sme stepovali na stanovišti autobusu a hodinu čekali. Sem si připadal jak z nějakého filma z dob socialismu. Zvláště jak ještě vytáhly šnitzle (řízky) v autobuse a začli to tam jezt, jako by neměli týden co žrát. Sem si připadal jak manžel po 20letech. Sem si všiml že kámoška se fajně vykrmila, no už nebyla tak sexy, gor jak s ní šla citit z ksichta klobasa.

U Rakouských hranic byl jakýsik drak :-)

Hura v Alpach

Pak sem usl. Probudil se až ráno v Alpách. Vločky jak dělové koule prostě paráda. Bagly sme nechali v busu, bo sme hned fičeli jezdit. Tož já musel jet s něma. S kámoškou, její dědou (říkala mu furt dědoušek či jak) a dědovou kamarádkou (bo v takem věku se už asi tomu tak řika). Vyjely jsme nahoru, kámoška (nebudu říkat její jméno, bo katka by byla nasraná a přijmení ani neznám) nasadila lyže, dědoušek překontroloval stav čaje a housek se salámem a jeli. Ujely asi 20 metru a že pauza. To sem myslel že se mě robja prdel. Potom jak jsme hodinu jeli dolu, sem se rozhodl, že pokud chcou tak mě tu vždy počkaju. No a pak jsem je viděl až večer. Ale fajně na snowboardu sem si užil, bo večer tam byl mokrý déšt a ďury jak sviňa. Furt na prdeli, ale občas to prkno vzlétlo.

Nadměrný výkon

Do hotelu jsem se vrátil dojebaný jak čert u křtu. Čekalo další překvápko. Jejich nízkorozpočtový zájezd, obsahoval dva cizí lidi na pokoji a žádný ručník. Hlavně, že začli vytahovat zásoby jidla. Začal jsem mít alergiu, jak se začli bavit co levně kupili a jak. Kurnik tolik jidla, že to nesním za měsíc a hlavně štanglu salámu.

Ráno na snídani byly švédské stoly, tož to si pokradli housky a šunku na pokoj. Z kámošky jsem viděl obtloustlou levicovou socku, která se chová jak typicky čech (to co říkáme, no jo češi). Tož já už jezdil jenom sám. To bylo fajné jak cyp, jak ráno tam byl prašan a já to jako jeden z prvních pěkně rozjížděl. Fakt romantika.

Tož tudma sem jezdil, samé černé i mimo černou

Jedině černé

Už to nebyla taková prdel, jak sníh se ujezdil. Mám freeride snowboard, a to blbě jezdí na tvrdém a hlavně pády bolí jak prase. Tož začal jsem hledat černé – nejtěžší traťě. Kde sem si sice chvilema povidal se sněhem při průjezdu, ale pády byly do půl metru prašanu. Fajné jak sviňa. Večer jak sem sjížděl k lanovce po červené trase, jsem předjel všechny lyžaře, bo oni v těch ďurách maju trouble. Tož to jsem i trochu zamachroval, poskákal po hrbolách a tak. Však znáte, frajer jak cyp.

Začli jsme se kumplovat s takovou partii co seděli vedle nás v autobuse. Mezi nima matka s dítětem, která říkala, že ráda chodí nahatá do solárka. Tož všeci chlapi najednou chtěli jít. Tož jsme šli do wasserwelt či co to bylo, kaj byly tobogány, bazén a ty sauny. Rakušané to mají jako tradici či co, bo taký hic a procedury jsem v sauně ještě neviděl.

Potem další dny, jsem jen cítil jak mám sedřenou nohu z těch bot. Ale nepřikládal jsem temu velký význam. Ještě včil to léčím masťema co mi dal doktor .

Ztracen

Jeden den, kdy už sem byl hodně sebejistý, jsem hned z rána se vydal na černou trasu. Na lanovce, jsem zjistil že jedu jediný. Nejvyšší dostupný vrchol to podle mapy byl a všude brutální mlha. Začal jsem to pomalu sjíždět a najednou jedu jedu a stromy. Zapadám do půlmetra sněhu. Sem myslel, že mě asi omyje. Naštěstí pár jedinců to chtělo taky projet, tak mě navedli na cestu zpět.

Fajné alpy

Šnincle do koše

Poslední den, nastal problém. Plno řízků, housek co nakradli i přivezli z domů zůstaly. Kurnik, kdyby si ty levicové socky spočetly že za to jídlo co donesly určitě 300 daly. A že špagety s masem stály 4 eura. Tož že na ty 4 dny to vyjde skoro stejně. No jo, kámoška už to moc není. A každý kdo se bude tak chovat, mě taky nezaujme. Ale bylo fajně, vezmu parťáka z firmy a pojedeme spolu. Bo ten si posedí rád v hospůdce, nebude ládovat bágl jídlem z domu a hlavně mě nebude balit.