Smysl života?

Pro třetí článek jsem si vybral další takové hloubavé téma a to: Smysl života. Jak v minulém článku se pokusím nahlédnout na tohle téma svým osobitým pohledem a možná opět rozpoutat nějakou tu diskuzi, snad již na dané téma. 

V dnešní době se tato filozofická otázka začíná opět ozývat z dost směrů. Lidé o tom více přemýšlejí a diskutují o téhle otázce. Ono není divu, protože v podstatě dodnes neexistuje žádný „pevný“ názor, co vlastně smyslem života je. To otevírá vrátka pro hromadu názorů, hádek a myšlenkových střetů. Když jsem se na tohle téma s lidmi bavil, tak se jejich názory mnohdy lišily. Ono se není čemu divit, protože ač to zní jako obehraná písnička, každý člověk je troch jiný.

Asi nejčastější názor na smysl života je klasická situace. Rodina, potomci, čili pokračování rodu. To je taková základní idea, kterou opravdu mnoho lidí považuje za onen smysl života. Bez rozmnožování by naše rasa prostě vymřela, takže je to naprosto logický a praktický pohled na smysl života těch, kteří tak smýšlejí. Osobně si myslím, že je to jedna ze dvou myšlenek, které jsou skutečně ty „správné“.

Další odpovědí bývá odkaz. Samozřejmě kromě potomstva, o tom byla řeč v předchozím odstavci. Lidé, kteří zmiňují odkaz mají na mysli něco, co vybudovali a co po nich zůstane, až zemřou. Většinou se jedná o průlomové myšlenky, vynálezy nebo prostě jenom ovlivnění ostatních v pozitivním slova smyslu. I o tomhle smyslu života si myslím, že je ten, o který by člověk měl usilovat. Přece jenom náš čas je tady omezený a pocit, že jsme za život někomu pomohli, poradili a prostě se někomu vryli do paměti, je pro mnohé z lidí dobrá meta. 

No a teď nastupují odpovědi, které mi nepřipadnou úplně správné a se kterými se nemůžu ztotožnit. Nejčastější třetí odpovědí bývá hromadění majetku. Prostě těm lidem stačí, že budou mít peníze, auta, baráky a to je vše. Dobrá, každý podle svého, ale myslím, že až se tihle lidé ohlednou a zjistí, že po nich zbyly rozpadající se domy, zrezavělá auta a konta narvaná k prasknutí, tak je to asi moc neuklidní. Kdežto vědět, že člověk založil rodinu, dobře ji vychoval a vštípil základy slušného a rozumného chování a pak sledoval, jak zase oni založili tu svou, to podle mě přinese uspokojení daleko větší.  

Někdo dokonce tvrdí, že smyslem života je smrt. V podstatě by se to tak také dalo říct, protože každý život smrtí končí a v dnešní době, kdy je každý posedlý pouze cílem a ne cestou, je ta myšlenka dost odpovídající. Lidé, kteří ji zastávají ovšem přes tyhle chmurné úvahy nevidí, že by si měli ten čas, ať je jakkoliv krátký, co nejvíce užít a splnit to, co je podle nich důležité.

Tohle jsou asi tak nejčastější názory, které jsem z okolí posbíral. Poslední varianta je naštěstí docela extrém, takže jsem ji zmínil spíš jen proto, aby bylo vidět, že i takhle někdo přemýšlí. V podstatě by se na otázku co je smyslem lidského života dalo odpovědět vcelku jednoduše. Smyslem života je dělání toho, co každý jeden člověk považuje za důležité pro svoje vlastní uspokojení podle svého vlastního vědomí a svědomí. To, že se musí řídit určitými společenskými pravidly to je zase námět na jiný článek.