
V minulém článku jsem avizoval, že ten dnešní bude na téma Dobro a zlo. Úvodem bych jenom podotknul, že půjde o takovou úvahu, či zamyšlení na dané téma a bude čistě subjektivní, takže je docela dobře možné, že se budeme názorově lišit. Takže se pak můžete vyjádřit v diskuzi, jaký máte na tohle téma názor zase vy.
Definice dobra
Když začneme úplně od počátku a zamyslíme se nad tím, co vlastně tato dve slova znamenají a co vyjadřují, k čemu dospějeme? Jak by se dalo definovat dobro? Je to nejspíš souhrn morálních zábran a vzorců chování, které si člověk, jak stárne, postupně osvovuje, pokud vyrůstá v prostředí, které mu to umožňuje. Dalo by se říci, že v dnešní společnosti se dost lidí (aspoň těch vyzrálejších) snaží konat dobro a působit tak pozitivně na ostatní.
A co, že si pod tím dobrem, které koná spousta lidí, můžeme představit? Je toho skutečně spousta, věci jako podržení dveří, přednost vedlejší ulici, kde se štosují auta, slušné chování k ostatním, záchrana lidského života s nasazením vlastního a tak dále. Určitě si umíte představit, co tím myslím. Můžeme to označit za úkony, za kter nic nezískáme (nezamýšlíme to), ale nejspíš podle svého svědomí víme, že jsou správné. Ať už jde o dobré skutky, šlušné vystupování, vyslechnutí problémů ostatních lidí a následná rada. Všechny tyhle věci by se dali zařadit do kategoie konání dobra. Minimálně z toho hlediska, jak je chápe dnešní společnost.
Můžete přijít s názorem, že dnes se čím dál tím víc lidí soustředí výhradně na sebe a nějaké laskavosti, dobré skutky a slušnost z jejich životů dávnoi vymizely. Pokud je to pravda, tak tím více pak vyniknou ti, kteří nemají na srdci jen svůj vlastní zájem. A v dnešním světě jsou úspěšní hlavně ti, kteří jsou jiní a odlišní, než šedý průměr.
Definice zla
Co je to ono zlo? Dalo by se říci, že oapk toho, co jsem vyjmenoval, ale v tomhle případě to jde ještě dál. Lidé totiž zapomínají a dobro je v tohmle na dost špatné straně. Jak dlouho si budete pamatovat, že Vám někdo podržel dveře, nebo vám dal přednost na křižovatce? Pár minut maximálně. Jak dlouho si můžete pamatovat, že vás někdo zmlátil? Že vás někdo napadl a okradl? Tohle jsou zážitky na dost dlouhou dobu.
Proto má zlo na téhle nižší úrovni znatelnou výhodu okamžitého efektu z konání. Někoho přepadnete, okradete, máte peníze. Hurá, je dokončeno, tečka. Ekvivalent dobra je vybudovat si kariéru, což nějakou dobu tvrá a výsledek je nejistý. Proto radši ti „zlí“ lidé volí cestu okamžitého výsledku, i za cenu toho, že ublíží ostatním. Jsou to vteřiny, ale vteřiny, které si nejspíš budete pamatovat do konce života.
Zlo a dobro dohromady?
Ovšem jak se dnes stále častěji ukazuje, svět není tak černobílý. Spousta lidí, kteří vypadají jako svatí páchají nejrůznější zvěrstva a naopak. Jak praví stará pravda, bez zla by nebylo dobra. Je to sice hluboká pravda, ale možná trochu snižuje význam dobra jako takového. Působí na mě trochu jako omluva zla proto, že je zlem. Na paměti je hlavně třeba mít, že dobro a zlo tvoří lidé. Jsme to my, kdo nese odpovědnost za svoje činy a rozhodnutí. Každým svým rozhodnutím a akcí ovlivňujeme spousty lidí, které ani neznáme.
Proto si myslím, že stojí za to, být na té straně barikády, která se jmenuje dobro. Není to příliš vděčná strana, ale mě osobně se v ní žije lépe, než bych si dokázal představit žít na té druhé. Možná jsem jen beznadějný snílek, kteřé ještě věří v jakés takés hodnoty, ale pořád věřím, že se najde dost lidí, kteří si vyberou tu mou variantu. Když přijde na rozhodování mezi tím, co je snadné a co je správné, musí si každý sám před sebou obhájit to, jakou cesou se vydá. Třeba by to tu vypdalo o něco lépe, kdy bylo více toho „dobra“.


Píši to tak, jak to vnímám já. 

. Myslím, že to je daleko lepší téma, než některé velmi "zajímavé" články některých blogerů/blogerek
. Já smajlíky používám taky 

(jééé, teď jsem použila smajl) P. S. Klidně budu do Lúmenn rejpat do doby, než něco napíše Radovan.
poněvadž chce pouze vyjádřit své názory a já jí to kazím!
no, tak to je drsný... Já už myslela, že je to zas něco na mě od Lúmenn a toho jejího, když jsem uviděla, jak je to dlouhý
2012 ©