Všichni je chceme, všichni o nich mluvíme a všichni je potřebujeme. Ale co o nich vlastně víme? Pokusím se využít svých poznatků, poznámek a materiálů z hodin ekonomie a něco o nich napíšu.
Vznik peněz
Jak rostl význam a rozsah obchodu, ukázala se nepraktičnost naturální (=přírodní) směny, a tak lidé začali hledat speciální druh zboží, který by kdykoliv kdokoliv rád vyměnil. Například řezbář vyměnil židličku za šáteček, ten si schoval a za čas, až potřeboval třeba mouku, šel za mlynářem, který mu šáteček rád vyměnil za mouku. Šáteček sloužil jako tzv. všeobecný ekvivalent – každý ho bral a dobře se jím vyjadřovala směnná hodnota ostatních zboží.Časem se ukázal jako nejvhodnější prostředek směny drahý kov – byl dostatečně vzácný, dobře se dělil, uchovával a přenášel, ale také se nekazil a nepodléhal korozi. A tak se také později z drahých kovů začaly razit mince. S rozvojem funkcí státu se začaly tisknout papírové peníze, u kterých stát garantoval hodnotu státním zlatým pokladem. Tady už začíná prvopočátek oddělení hodnoty tohoto zvláštního zboží peněz od jejich fyzické podstaty. Papírek, na kterém jsou peníze natištěny, má sám o sobě hodnotu mizivou, ale lidé jsou ochotni ho akceptovat jako symbol určité hodnoty, protože tuto hodnotu jim někdo něčím garantuje. Ten někdo je stát a jeho garance ještě „donedávna“ byly dány státním zlatým pokladem. Třeba taková bankovka vydaná do roku 1976, zkuste nějakou vypátrat a uvidíte větu ujišťující, že je kryta zlatem Státní banky Československé. V dnešní době ale už ani toto neplatí a peníze jsou garantovány pouze čestným slovem státu.
Virtuální peníze
Pokud máte zřízený u banky účet (třeba sporožiro), váš zaměstnavatel vám na něj převádí vaši výplatu, aniž byste dostali do ruky jedinou bankovku a jste schopni platit platební kartou za výrobky a služby opět, aniž byste měli v peněžence jedinou korunu. Peníze jsou jenom číslem v počítači, symbolem, který vám i všem okolo usnadňuje směnu. Proto peníze chápeme jako speciální druh zboží. Své peníze ukládáme do banky, která je investuje formou půjček a vydělává na jejich splácení. Ale představte si, že by je chtěli najednou všichni vybrat. Co by se asi stalo?
Funkce peněz
1. Prostředek směny (peníze zprostředkovávají výměnu zboží za zboží, pomáhají časově oddělit výměnu zboží za peníze a následnou směnu peněz za jiné zboží),2. Míra hodnot (pomocí peněz měříme hodnotu jinak nepoměřitelných věcí - zkuste srovnat bez využití peněz židli, na které sedíte, a vaši svačinu),
3. Prostředek akumulace (peníze se dají hromadit, schraňovat, akumulovat). Této funkci se také říká funkce pokladu.
4. Zdroj informací. Změny cen zboží informují o tom, co se na trhu zboží stalo.
5. Motivační činitel. Lidé, kteří dobře zareagují na informace předávané penězi, mohou vydělat.
6. Alokační činitel. Zvýšení ceny zboží vede k tomu, že jsou výrobní zdroje (práce, půda, kapitál) přemisťovány alokovány na výrobu zdraženého zboží.
Ve správných rukách aneb vládní průser
Tisk a výdej peněz do oběhu má na starosti Česká národní banka (ČNB). Ale představte si situaci, kdy by tohle dostala do rukou naše vláda. To by to dopadlo, co? Tiskli by peníze o sto šest a způsobili naprostou inflaci. Jeden den bychom šli pro chleba s dvaceti korunou a druhý už s dvoutisící korunou. Dokážete si to představit?
2012 ©