Koupě auta

Nejsem technický typ a nebudu nikomu radit o tom, jaké koupit auto. Pouze napíšu svou zkušenost s pořízením auta.

Ještě než jsem měl ŘP, tak už jsem vybíral a nemluvil o ničem jiném. Jelikož financí bylo poskromnu, výběr byl jasný – auto do 10000.

F1 neboli Fiat UNO

Fávo, jasná volba, ale po čase hledání mě jaksi omrzel jeho „tak originální“ design. Náhodou jsem scanoval Avízo a vida. Oslnil mě blesk v podobě Fiatu Uno 1.1 za lidových 6 tis (které jsem ukecal aspoň na 5). Když jsem jej uviděl a projel ho, nebyla jiná možnost než ho vzít. Na začátek parádní auto.

Pravda, mělo nalítáno 145000km, pravý blatník byl mírně rezavý, ale auto jelo a fungovalo. Na to, že šlo o pouhou 1.1ku, tak jelo po dálnici krásných 160km/h. Spotřeba parádní a místa taky dost (nacpalo se do něj 7 lidí včetně mě). Vydrželo mi 5 měsíců a krásných 17tis. Km. Opravy většinou řešil můj bratranec, jelikož na Uno stačilo zručnějšího člověka, aby zvládl opravu, motor totiž připomínal sekačku. Jediná vážnější oprava bylo zavaření tlumičů za 800kč.

Osud v podobě Hondy

Přišli prázdniny a postupný výdělek. Mé další auto mělo být Fiat Brava 1,4 12V. Ještěže jsem to nekoupil a v jednom bazaru omylem zavadil o Hondu Accord 2.0i LS (96kw, r.v. 93) za 28000kč. Bylo mi divné, že tak málo, proto jsem se podíval na stav tachometru a zjistil důvod. Stav ke dni 21.8.2008 byl 428895km. Neuvěřitelné, ale projížďku zkusím. 

Auto po půlročním stání chytlo přes kabel napoprvé (baterka). Jízda byla skvělá, nic neklepalo, nebouchalo, žádná vůle, prostě nic po motorické stránce. Řekl jsem, že za 20tis. to beru. Domluveno. Ještě než jsem složil peníze, ze zvědavosti jsem navštívil Hondu Ostrava-Kunčice, kde se poptal podle VINka, jestli bylo spravováno u nich. Jejich odpověď byla strhující, auto bylo každých 10tis na kontrole v autorizovaném servisu, nové čepy, rozvody, olej atd. Technik mi doslova řekl, že auto by mělo být naprosto v pořádku.

Měl pravdu, kromě kosmetických vad, místy koroze, vnitřní osvětlení interiéru a stahovačka u spolujezdce jsem nic neřešil (nepočítám destičky a olej). Honda byl můj mazel do té doby, než mi jistý „týpek“ nedal přednost zprava na parkovišti a z Hondy udělal totálku. Konečný stav tachometru činil něco kolem 460ti tis. Km.

Na co si dát pozor: zadní lemy(všechny H mají problém s korozí v těchto místech), jak často byl měněný olej, lichoběžníkové zavěšení (Accord byl prvním sériově vyráběným vozem na světě, co měl tento způsob nápravy), auto udělá stabilní, ale nové ramena a stabilizátory vyjdou na parádní pálku. Pokud počítáte, že díly seženete na vrakáči, tak jste na omylu...ceny jsou mnohdy stejné jako nové (neorigo Honda samozřejmě), navíc Honda-vrakovišť je cca 7 v celé ČR, na ostatních málokdy narazíte na Accord. Tyto auta skončila buď ve šrotu nebo stále jezdí.

Moje rada

Nebojte se jít do velkého auta s vysokým obsahem. Pokud je o auto dobře staráno (soudím teď Hondu), tak vydrží opravdu mnoho. Hodně lidí zastává názor, že vysoký objem=velká spotřeba=vysoká pojistka. Spotřeba je sice vyšší než u Fóbie HTP, ale nemění se, já s Acco jezdil pořád za 9-10l (bylo celkem jedno kde, město nebo dálnice, stále to bralo stejně +- 2dcl/100km). HTP vám po městě vezme 6 na sto a při rychlosti 130 a výš (když se tam vůbec dostanete)se spotřeba zdvojnásobí. Takže já si třeba trochu přidám na těch 100km, ale jedu si v pohodlí, nemusím se nikde tlačit a čekat dva dny, než se auto dostane na 100km/h. Nyní mám Honda Accord Coupe 2,2i Es, 110kw, r.v. 97, ale to už je příběh na někdy jindy.

Tímhle nechci soudit koupi auta s dieselovými motory, tento článek je pouze o benzínových, jelikož s vlastním dieselem zkušenost nemám.