Jak to prostě je

Některé reakce a komentáře pod články mě přiměly, abych napsal něco trochu jiného, než doposud. Takže teď nečekejte žádný tematický článek, ale vyjasním pár věcí, nad kterými jste se někteří pozastavovali.

Předně nejsem žádný literát. Přiznám se, že dělám pravopisné chyby. Někdy více, někdy míň. Snažím se s tím bojovat, ale ne vždy se zadaří. Jsem rád, že už se tohle moc neřeší, aspoň pod mými články. Přijde mi, že píšu srozumitelně a jasně. Pokud Vám ne, je mi líto, nečtěte to.

Dál bych se docela rád otřel o některé lidi, kteří zřejmě nechápou, nebo chápat nechtějí, co jsem zač. Já nejsem žádný Radovanův kamarád, nebo tak něco. Nemám potřebu ho neustále vychvalovat a někde propagovat. Píšu sem proto, že mám možnost jednak trochu vyjádřit některé svoje myšlenky, druhak mě to baví a za třetí je to takové malé kapesné. A tohle mi prostě Radovan umožnil, tak sem píšu. Tečka. Proto ti, kteří mě nesnáší jen z důvodu, že tady něco píšu (zdravím Radalfa) se můžou jít bodnout.

Někteří mě možná trochu znají z Okouna, někteří mě znají jen odsud. Je to skutečně jedno. Musíte si uvědomit, že tenhle blog tu není proto, aby na něm byly skvělé a bezchybné články. Je to předně Radovanův blog, kde píše on a až pak jsme my, ostatní pisálci. Jak už tady zaznělo mockrát, pokud se Vám to nelíbí, nechoďte sem. Tohle je prostě cílená provokace a vy to moc dobře víte. A provokace dneska táhne, to víte taky.

Na druhou stranu dokážu pochopit, když někdo nadává na Radovana, protože se mu zdá, že se vytahuje a podobně. Dobře, něco dokázal a teď to dává všem sežrat. To možná není úplně košér a ne každý to schvaluje. Ale co je podstatné pro mě, je to, že si sem prostě můžu napsat nějaký článeček, lidé si ho přečtou a pak se pod ním může diskutovat. Jsem rád, že pod většinou článků co tu mám se diskutuje k tématu. A ty, kteří k němu nediskutují nebudu žádat, aby to dělali. Nechcete, nedělejte to. Ale je to škoda, protože dost lidí očividně k tématům co říct má.

Na můj článek „Hopíci“ se taky sneslo něco kritiky. V pohodě, chápu že ne každý je stejný a ne každý by reagoval stejně. Podle někoho jsem zbabělec, když jsem se s celou bandou neporval a neukázal jim tak, kdo je pán. Ale mám prostě zásadu, že fyzický boj až naposled. Možná si ťukáte na čelo a plácáte se do kolen, ale to je mi dost jedno. Pokud jde něco vyřešit s klidem, tak to tak řeším. Nepotřebuju si dokazovat nic tím, že se porvu. Co si tím dokážu? Nevím, napište mi to do komentářů, ať se přiučím.

Znova říkám, že moje články nejsou a nebudou nikdy mít nějakou informační hodnotu. Nepíšu do žádného magazínu, ani časopisu. Píšu na blog, kde jsou povětšinou příběhy a nějaké úvahy. Tak to aspoň vidím já a tak v tom budu pokračovat. Klidně mě nemějte apriori rádi, jestli chcete, je to samozřejmě vaše volba. Ale odsoudit někoho jenom na základě toho, že píšu články vedle někoho jiného, ještě neznamená že jsem jako on. Na Radovana mějte názor jaký chcete. Na mě taky. Ale většinou je dobré nepředbíhat a názor si tvořit postupně.

Na závěr jenom popřeju pěkný den a dobrou náladu. Ta je totiž dost potřeba. Ať už v normálním životě, nebo při etanolu na někoho…