
Tož zrovna včil sem se trochu zregeneroval z prodlouženého víkendu v Alpách. Začlo to předminulý týden. Kámošce sem slíbil, že bych s ní mohl zajet do Alp. Bo ona prý chce polyžovat. Tož šance jak si užít na snowboardu, když tu zima je na cypa. V sedm jsem vyjel autem, bo sem zase jediný kdo má auto, odjezd byl v devět. V 19:15 sem měl dva telefony, kaj jako sem či co. Všeci stres jak sviňa. I mati jeji volala, co to jako sem za typka, že nestíháme. Tož vynechám nudnou partiu příběhu, bo v 20:05 sme stepovali na stanovišti autobusu a hodinu čekali. Sem si připadal jak z nějakého filma z dob socialismu. Zvláště jak ještě vytáhly šnitzle (řízky) v autobuse a začli to tam jezt, jako by neměli týden co žrát. Sem si připadal jak manžel po 20letech. Sem si všiml že kámoška se fajně vykrmila, no už nebyla tak sexy, gor jak s ní šla citit z ksichta klobasa.
číst dál