Většina lidí, kteří měli nebo stále mají vztah, tak jistě poznali žárlivost. Nedá se přesně říci, které pohlaví je na tom hůře. Žena často žárlí na chtivé pohledy přítele, když se dívá na jinou slečnu nebo když s ní koketuje. V těchto případech dá mnoho žen o sobě hlasitě vědět a často se stává, že ztropí scénu, a pokud tato scéna není na veřejnosti, tak v klidu domova rozhodně.
Muži na druhou stranu o své žárlivosti nedávají moc vědět, jsou přece silní a něco tak malicherného je nerozhodí, většinou v sobě žárlivost dusí a při nějakém konfliktu vybuchne všechna láva na povrch. Samozřejmě obě pohlaví mají své výjimky, ať se jedná o úplné flegmatiky, kteří zvládnou téměř vše, anebo o choleriky, kteří nemají daleko k tomu, aby vztáhli ruku na partnera.
Mírná žárlivost
Někteří odborníci tvrdí, že žárlivost v malé míře může být zdravá, vztahu prospívat a postupně ho gradovat. Mírná žárlivost se často pojí hodně se sexuálním životem, když jeden z partnerů zpozoruje druhého, že koketuje s jiným pohlavím, tak to vezme jako výzvu a snaží se svého partnera více zaujmout. Tato silná zbraň je především žen, ty zaujímají svým tělem neboli sexem. Malá žárlivost většinou bývá na počátcích vztahu, všechno je pro oba krásné, až téměř růžové a není důvod koukat po jiných, pokud už však ten pohled padne, tak druhý partner si uvědomí, že on je pořád ten lepší a snaží se být stále lepším.
Žárlivost
Tento druh žárlivosti se projeví především po delší době vztahu, kdy už pár do sebe není slepě zamilovaný a jejich soužití je především vázané společnými zážitky na to, jak jim kdysi bylo krásně, jak si rozumějí a jak spolu dokážou vycházet.
V těchto chvílích začíná být člověk však paranoidní. Partner moc dobře ví, že pro svůj protějšek už není tím skvostem jako dříve a že po ulici se producírují i jiné drahokamy, které jsou daleko blyštivější. Také všichni známe manželské statistiky rozvodů, kdy se páry raději rozvádějí, než by spolu zůstali na věky. Partner nenese zrovna dobře, když vidí, jak jeho protějšek kouká chtivým pohledem na jiné pohlaví, anebo když s jiným pohlavím dokonce komunikuje a je na něm zřetelně znát, že ho to baví více, než s vámi.
Pocit, který člověk uvnitř sebe cítí, je jako by ho něco sžíralo a vnitřní hlas klade otázky typu: „Chce jí/ho více než mě? Proč se tak nesměje se mnou? Opustí mě?“ Dalo by se uvést spousty těchto otázek, které jsou často podporovány chováním vašeho protějšku. Váš protějšek si uvědomí pravděpodobně, že žárlíte a snaží se před vámi komunikaci s oním jiným pohlavím, které vám vadí, skrývat. Protějšek to považuje jen za přátelský vztah, ale jelikož nechce dělat dusno doma, tak schovává přátelství. Pro žárlícího je mnohem horší vidět, když jeho protějšek schovává například internetovou komunikaci před ním, i když tvrdí, že je to jen přátelství, tak žárlící si řekne: „Kdyby to bylo jen přátelství, tak to přede mnou neschovává ne?“
Bohužel spousty párů si neumějí spolu v klidu promluvit. Když jeden vyjde s tím, co si myslí, tak druhý začne být naštvaný a protivný, pak není divu, že žárlivec dusí v sobě pocity a tím se ubíjí a zabíjí i vztah.
Jak se zbavit žárlivosti?
Četla jsem spousty návodů, jak se žárlivosti zbavit:
Například přemýšlet o tom, na co žárlíte - Tato metoda se mi moc neosvědčila, jakmile jsem začala přemýšlet o holce, na kterou žárlím, tak mi bylo ještě hůře - nejsem holt blondýna s dlouhýma nohama, co hází očkem po partnerovi. Možná by se tento způsob osvědčil, kdyby člověk nežárlil na jinou osobu, ale například na práci, sport atd.
Když vás popadne žárlivost, pokuste se mlčet - Netvrdím, že byste měli dělat scénu, když vás něco vyprovokuje k žárlivosti, ale mlčet? Zkuste si to sami. Po chvíli takového mlčení budete mít chuť dát vašemu partnerovi přes hubu. Nahromadí se ve vás spousty negativních pocitů, zkazí vám to celý den a budete na své okolí nepříjemní. Samozřejmě mlátit partnera se v té chvíli zdá jako dobrý nápad, ale pro další vývoj vztahu to asi nebude to dobré. Pokud se žárlivec se žárlivosti vyrovnat neumí, tak mlčením mu to o moc lépe nepůjde a časem stejně vybuchne.
Pokuste si uvědomit, že žárlíte a říct si, že to nic není - Myslím, že je hodně důležité, aby si člověk uvědomil, že žárlí. Pak je snazší se uklidnit a nepanikařit. Taky může pomoci si napočítat do deseti, uklidnit se a myslet na něco jiného - příjemnějšího.
2012 ©