Určitě nikoho neminula zpráva, že v pátek 11. 4. 2008 se tragicky srazily dvě tramvaje, v Ostravě Porubě. Důvodem této nehody bylo selhání lidského faktoru. Nebudu, tady ani tak psát kolik lidí zemřelo a kolik bylo raněných ani jak situace byla chaotická, plná slz, strachu a hysterie ani to, že hasiči museli lidi vystříhávat a ti často leželi i několik hodin v troskách. Jen pár fotek, které si myslím mluví za vše a nepotřebuji komentář...
Prostě zážitek na celý život, kterému by se mnozí lidé určitě rádi vyhnuly.
Já se se zaměřím na otázku: Muselo k tomu dojít? Nemuselo!! Skoro k žádné nehodě dojít nemusí, avšak této tragedii by mohl zamezit pouhý semafor nebo jiné zabezpečení. Tato trať takto funguje již od roku 1930 a až teď se to bude měnit…
Z doslechu (není to podložená informace) se řidiči na této jednokolejové trati řídí pouze sešitem, ve kterém mají napsané, kdy kdo jede a značí si tam, jestli už tramvaj jela. A také můžou řidiči využít služebního telefonu a radiostanice, pro kontakt se službou konajícím traťovým dispečerem. Teď, po tom co tam zemřely tři lidé, se to bude zdokonalovat. Opravdu brzy. Předtím jim to ohrožení asi nepřišlo, tak důležité. Ale vysvětlete to pozůstalým a přátelům obětí.
Na lince by měli vybudovat světelné návěstidlo, zdůrazňující identifikaci místa k vyhýbání tramvají. A také řidič by se měl povinně hlásit dispečerovi a vyžadovat si jeho souhlas k pokračování jízdy po jednokolejce. Dále možná přibude moderní zabezpečovací zařízení, které by tramvaj na jednokolejku nepustilo, nebo by v případě nebezpečí vypnulo napájení.
To je všechno opravdu chvályhodné, ale bohužel pozdě. Ale v naší republice to tak bývá často. Věci se řeší až když se stane neštěstí…
2012 ©