Spánek

Strávit třetinu života spánkem, zní jako plýtvání časem, ale spánek je pro život člověka velmi důležitý. Je rovněž obdobím velké aktivity, obdobím plných bizardních a dramatických překvapení.

Průměrný člověk stráví třetinu svého života spánkem. Tedy než dítě dosáhne 12 let, celé čtyři roky v nich prospí! Počet hodin denně strávených spánkem se však v průběhu lidského života značně mění. Nově narozené miminko spí souvisle pouze hodinu či dvě a vzbudí se, kdykoliv má hlad nebo pociťuje-li nějaké nepohodlí. Celková doba jeho spánku během 24 hodinového dne může činit až 16 hodin. Jak postupně roste, spí méně během dne a více v noci a spí delší časové úseky.

Individuální potřeby

Většina tří až čtyřletých dětí spí ,,celou noc“, tj. nepřerušovaně 12 či více hodin a někdy si krátce zdřímne i přes den. Kolem šesti let věku spí průměrné dítě každou noc přibližně deset hodin, ve věku dvanácti let pak devět hodin. Průměrný dospělý člověk spí denně přibližně sedm až osm hodin.

To jsou však průměrné hodnoty. Některým dětem zjevně stačí bez škodlivých následků jen několik hodin spánku denně. Jiné potřebují mnohem více. Někteří dospělí vystačí s pouhými dvěma či třemi hodinami, zatímco jiní potřebují svých deset i více hodin. Mnozí staří lidé si během dne zdřímnou, a v noci pak nemohou spát. Lidská potřeba spánku závisí například na denní aktivitě, na množství práce a starostí a na zvycích, jaké si člověk během svého růstu vytvoří.

Základní test spánku zjišťuje, zda je člověk v průběhu většiny dne zcela probuzen a čilý a zda se jen málokdy cítí unaven, než jde večer spát. Jestliže má pak člověk zdravý, nepřerušovaný spánek – bez ohledu na jeho délku – a vzbudí se osvěžen, má pravděpodobně spánku dostatek.

Nedostatek spánku

Všichni musíme spát a víme, že nedostatek spánku způsobuje problémy. Lidé mohou být extrémně unavení, popletení a neschopní náležité koncentrace. Průvodním jevem nedostatku spánku jsou bolesti hlavy, závratě, deprese, agrese a vztek. Způsobuje-li nedostatek spánku problémy, nazývá se nespavostí.

Jestliže nedostatek spánku pokračuje, stává se člověk náchylnějším k infekcím a k jiným nemocem. Může mít halucinace – vidět, slyšet, cítit a chutnat či pociťovat věci, které ve skutečnosti neexistují.

Spánek je k normálnímu životu nezbytný. Ale vlastně proč? Co se v těle ve spánku děje, že je tak důležitý? A proč spící mysl podniká podivné a udivující cesty, které nazýváme sny?

Mozkové vlny

Vědci již více než sto let vědí, že mozek zvířat i člověka neustále vytváří slabounké elektrické signály. Signály se šíří mezi miliony navzájem propojených nervových buněk neboli neuronů, které tvoří hlavní část mozku. Signály produkují rovněž ,,ozvěny“, které pronikají kostmi lebky a svaly hlavy směrem k pokožce.

Signály lze zachytit pomoci citlivých senzorů připojených k hlavě člověka a předat je přístroji zvanému elektroencefalograf neboli EEG přístroji, který signály zesiluje a zobrazuje je jako vlnovky na obrazovce či na pruhu pohybujícího se papíru. Výsledkem je EEG, který zobrazuje typické příklady různých druhů ,,mozkových vln“.

U člověka v bdělém stavu se na EEG zobrazuje určitý rytmus vln. Závisí na duševním stavu dotyčného člověka, zda je uvolněný či ve střehu, zda odpočívá nebo zda se soustřeďuje, zda je rozzlobený nebo vzrušený. Jde-li člověk spát, tělo se uvolní a většina procesů v těle se zpomalí. Signály mozku však neustanou. Změní svůj rytmus, nejen jednou, ale hned několikrát za noc.

Usínání

Pokud si lehneme do postele a zavřeme oči, bude EEG ukazovat značné pravidelné elektrické vlny. Každou sekundu ukáže přibližně deset celých vln, jinými slovy frekvence těchto vln je kolem 10 Hz (hertzů neboli cyklů za sekundu). Jsou známy jako alfa vlny (rytmus alfa).

Když budeme ospalí a začneme dřímat, alfa vlny zmizí. Jsou nahrazeny méně pravidelnými vlnami, které frekvenci postupně zpomalí na přibližně 1-3 Hz. Stav se nazývá spánkem pomalých vln. Pomalé vlny jsou příležitostně přerušeny ostrými, krátkými dávkami rychlejších vln, které jsou příznakem takzvaného spánku bez rychlých očních pohybů.

Nyní už skoro spíme. Naše procesy v těle se zpomalily. Naše dýchání je pomalé a povrchní, srdeční tep se rovněž zpomalil a krevní tlak je nižší. Ledviny produkují mnohem méně moči, slinné žlázy mnohem méně slin. Z výstelky nosu a krku se tvoří méně hlenu a méně slz vytéká z očních žláz.

Většina svalů našeho těla je uvolněna. Také potrava ve střevech postupuje pomaleji. Teplota našeho těla klesne asi o půl stupně, nejnižší bývá uprostřed doby spánku (u většiny lidí kolem 3.-4. hodiny ranní).

Několik procesů a výměn se během spánku naopak zrychlí. Zvýší se například množství určitých hormonů v krvi. Hojení ran, jako zacelování řezných ran či pohmožděnin, se zrychlí. Spící tělo se zabývá opravami a údržbou.

Hluboký spánek

Během spánku pomalých vln (hlubokého spánku) neleží člověk zcela nehybně. Aniž si to uvědomujeme, můžeme sebou škubat, pohnout rukou, abychom odhrnuli deku či dotěrnou mouchu. Rovněž naše tělo mění polohu v určitých obdobích jednou za šest minut a celkově až 40 krát za noc. Můžete pohnout rukou nebo nohou či se dokonce obrátit. Činnost probíhá automaticky. Zajišťuje, aby se cévy příliš nemačkaly a nervy příliš nepřiskříply, což by je mohlo poškodit.

Naše smysly pracují stále a vysílají signály do mozku. Mozek sice většinu z nich ignoruje, ale reaguje na signály oznamující nějakou mimořádnou okolnost. Jestliže ucítíme kouř nebo uslyšíme někoho křičet, pravděpodobně se vzbudíme.

Po jedné nebo po dvou hodinách nastanou další změny. Mozkové vlny zrychlí frekvenci a jsou podobné vlnám pozorovaným při dřímotě. Tělní procesy, jako je dýchání a srdeční puls, se také trochu zrychlí. Tělo i mozek nyní vstupují do nového druhu spánku, zvaného spánek s rychlými očními pohyby (REM spánek).

REM cyklus

REM znamená rychlé oční pohyby. Během REM spánku se naše oči pohybují sem a tam, jako bychom se rychle rozhlíželi kolem. Naše víčka však zůstávají zavřená a my i nadále spíme. Naše dýchání a srdeční tep se zrychlí a jsou nepravidelné, naše ruce, nohy a obličej sebou mohou škubat. To je doba, kdy ve spánku někdy mluvíme nebo mumláme. EEG přístroj zaznamenává rychlejší mozkové vlny, podobné více těm, kdy jsme sice ospalí, ale ještě vzhůru.

Každé období REM spánku trvá přibližně 15 až 20 minut. Potom tělo i mozek relaxují a opět zpomalí a nastane fáze spánku pomalých vln neboli hlubokého spánku. Ta trvá přibližně 60 až 90 minut a potom opět nastane fáze REM spánku.

Opakující se vzorce

Tělo přechází z jedné fáze spánku do druhé, tj. z REM spánku do spánku pomalých vln, průměrně asi čtyřikrát až šestkrát za noc. K ránu se fáze spánku pomalých vln zkracují a jsou méně hluboké, zatímco fáze REM spánku se prodlužují. Nakonec již spánek není hluboký a mozkové vlny přecházejí z REM spánku přes dřímotu do stavu bdělosti. Nastal nový den.

REM spánek je pro vědce zvláště zajímavý. V laboratořích spánku si nechávají dobrovolníci měřit mozkové vlny a zaznamenávat tělní procesy pomocí EEG a ostatních přístrojů, aby odborníci získali o spánku více znalostí. Jsou-li v průběhu REM spánku probuzeni, téměř všichni vypovídají, že měli sny.

Více o snech se dovíte v článku Sny .

Zdroj: Svět poznání