Jednou večer jsem tak přepínala programy v televizi a můj zrak uvízl na kanálu ČT1. Vysílali zde pořad s názvem „Máte slovo“. Jeho moderátorkou je Michaela Jílková a podobá se bývalému „Kotli“. Vedla se zde zajímavá diskuse na téma: „Vystěhování cikánů mezi společenskou komunitu“. Přišlo mi to docela zajímavé a vůbec k zamyšlení nad našimi Romskými spoluobčany.
Setkáváme se s nimi jistě každý dnes a denně. Velice často o nich slýcháme ve spojitosti s různými problémy, výtržnictvím, krádežemi, fyzickými napadeními apod. Spousta z nás má s nimi negativní zkušenosti a zastává k nim negativní postoj, ale stejně tak máme i zkušenosti dobré. Všichni Romové jsou stejně lidé a obyvatelé České republiky jako my. Ovšem nachází se okolo nich spousta otazníků.
Není Rom jako Rom
Moje babička bydlí v bytě v jednom z Vítkovických domů. Tyto prostory sdílí pět rodin a jednou z nich je také rodina Romská. Je zde stanoven řád a střídání rodin v péči o společné prostory. Každý má „službu“ týden a musí se o ně starat. Ani tato rodina zde není výjimkou. Mají povinnosti a práva zcela stejné jako ostatní obyvatelé tohoto domu. Nejsou zde s nimi žádné problémy, jsou pořádní, klidní a vstřícní. Už jako malá holka jsem si hrála na zahradě s jejich dětmi a nikdy se nevyskytl žádný problém. Řádně platí nájem a vycházejí se všemi spolubydlícími. Jsou příkladem jedné z těch dobrých rodin, se kterými nejsou problémy. Ale kolik takových se zde nachází?
Bohužel každá věc a každý člověk má dvě stránky a ani zde tomu není jinak. S jinými Romskými spoluobčany máme naopak problémy neustále. Kolik lidí už se asi snažilo je přivést na tuto dobrou cestu. Nabídli jim práci, bydlení a snažili se je začlenit do „normální“ společnosti, ale marně. Vždy se po čase vrátili tam, odkud přišli a začali se chovat a dělat věci úplně stejně. Na jednu stranu se jim ani nedivím. Představte si, že žijete, kde žijete a jak žijete a najednou vás někdo vezme a doslova vhodí do cizích vod. Asi by se vám to moc nelíbilo, co? Být vytrženi ze společnosti lidí, které máte rádi a se kterými jste odmalička vyrůstali. Možná by vám to velice ublížilo.
Důvod nepracovat?
Nechci se tímto Romských spoluobčanů zastávat, to opravdu ne, ale snažím se je na jednu stranu pochopit. Samozřejmě jsou zde otázky: „Proč napadají lidi na ulici? Proč je okrádají a nechtějí pracovat?“ Na tohle nedokážu nikomu odpovědět. Určitě by pracovat měli. My všichni chodíme do práce a nebo studujeme, abychom jednou nějakou tu dobře placenou práci mohli získat a zabezpečit rodinu. Ale jak to, že někteří lidé si sedí v klidu doma u televize a pobírají peníze od státu? Kde se asi ty peníze berou? Ano, z těch pracujících lidí. A neměli by se tudíž na tomto podílet všichni? Myslím, že Romská krev není žádným důvodem k nepracování a pouhému pobírání sociálních dávek. Ale vysvětlujte to. Lidé jsou nepoučitelní a nemůžeme je k ničemu nutit. Jenže jaký asi tito lidé vedou život? Potloukají se po ulici a okrádají vytipované jedince. Kolikrát už se někomu z vás něco ztratilo třeba v tramvaji?Cikáni se skrývají za spoustou z těchto věcí, ale dělá to z nich špatné lidi? Copak to nedělají také bílí? Na toto téma by se jistě dalo psát mnoho a je mi předem jasné, že se mnou spousta z vás v mnoha věcech nebude souhlasit, ale zkuste se k tomu vyjádřit. Jsou Romové postrachem naší společnosti a nebo zas až tolik ne?




Jsem z Litvínova Janova - cikánského ghetta.Co dnes a denně vidím na vlastní oči je zcela něco úplně jiného než láska.Děcko v kočárku matka láskyplně nazývá kokotem,zmrdem a čurákem či píčou,kundou apod.Větší děti jim to také láskyplně oplácí stejným názvoslovím a ještě jim přejí "rakovínu do hlavy".Rodiče dřepí v hospodě či herně a haranti hlady vybírají kontejnery.
To je také láska?
To,že je posílají krást,to je také láska,že?Ne to jim vlastně předávají řemeslo.atd. Více na blogu :
Škola je pro ně jen trápení.Neříkám,jsou i vyjímky,ale je jich opravdu málo.A jejich chudoba?Viděli jste někdy cigánskou svatbu?Tak to jste o moc přišli-mělo by se to někdy zdokumentovat pro sociálku
Jsou špatní a dobří lidé,ale Romové jsou prostě jiní!
a smrdej jinak je mi to fuk 


2012 ©