Čím dál častěji se setkáváme s pojmem gen. Slovo gen se objevuje ve slovníku novinářů, politiků i všeobecné veřejnosti. Brzo jsme si zvykli používat ke svým nezdarům termíny: ,,Nemáme geny“ nebo ,,Nemáme na to vlohy“. Většina populace, ale neví, co to gen vlastně je.
Gen
Gen je základ dědičnosti, protože každý gen podmiňuje vznik konkrétního dědičného znaku nebo se s ostatními geny účastní jeho tvorby. Geny určují u člověka, jaké bude mít vlasy, barvu očí, výšku a jiné. Proč tedy nemáme všichni stejnou barvu vlasů, očí a stejnou výšku? Každý jedinec má v sobě gen, který tvoří alely. To znamená, že gen má více vlastností. Může nést v sobě informaci o černé ale i o hnědé barvě. Při rozmnožování se vyskytují chromozomy, na kterých se geny nacházejí, v párech (chromozom matky a chromozom otce). Při vzniku embrya se chromozomy a tudíž i geny různě kombinují (zatím neumíme kombinaci chromozomů ovlivnit). Pokud tedy chromozom od matky nese gen pro barvu vlasů hnědou a chromozom pro barvu blond, tak jejich dítě bude mít hnědé nebo blond vlasy. Ve většině případů převyšuje chromozom otce.Co když se vám narodí ale dítě, co bude mít vlasy zrzavé? Byla vám manželka nevěrná? Mohla být, ale nemusela! Pokud je vaše barva vlasů blond, neznamená to nutně, že i váš gen pro barvu vlasů nese jen blond barvu. Může nést také rezavou a při vytváření zárodků byla rezavá prostě silnější. Takto podobně to funguje u zvířat i u rostlin.
Geneticky upravené organismy - GMO
Jak ale udělat, abyste vytvořili organismus, který bude mít vlastnosti, které pro něj nejsou přirozené? Například jak vytvořit rajče, které rychle nehnije a vydrží vám doma déle? V přírodním rajčeti nenajdeme gen pro dlouho trvanlivost, tudíž aby bylo možné prodloužit život rajčete, musí se najít gen, který to podporuje. Vědečtí pracovníci na tomto úkolu pilně pracovali a zjistili, že platýz, což je ryba, tento gen má. Následně se gen z platýze vyjmul a vložil pomocí bakterií do rajčete, kde se uchytil. Po několika dalších úpravách vzniklo geneticky upravené rajče, které má delší trvanlivost.Dalším podobným příkladem je řepka olejka. U této rostlinky nebylo potřebné zvýšit trvanlivost, ale zlepšit lepší látky na úkor těm horším. V řepce se vyskytuje kyselina linoleová, která není pro lidský organismus příliš příznivá. Vědci však vědí, že pokud se řetězce této kyseliny ve vhodném místě budou štěpit, tak vznikne kyselina europiová, která je pro náš organismus dobrá. Následuje stejný postup jako u rajčete, musí se najít gen, který by zařídil štěpení řetězců kyseliny linoleové. Hledání bylo úspěšné a gen se našel. Pro některé z vás to bude asi trochu nechutné, ale tento gen má pro většinu populace nepříjemný hlodavec a to krysa. Opět se gen z krysy vyjmul a vložil do řepky a ta je nyní zdravější.
Dá se tedy říci, že pokud sníte geneticky modifikované rajče, tak jíte i kus ryby. U oleje z řepky olejky je to zase kousek krysy. Když se na to podíváte z tohoto pohledu, tak to vypadá trochu nechutně, nemyslíte? Pokud byste chtěli ochutnat geneticky upravené rajče, tak máte v Evropě smůlu, protože zde není povoleno. V USA jej ochutnat můžete, stačí najít obchod se zeleninou a hledat na popiscích k zelenině značku GM, kterou geneticky upravené potraviny musí být označeny. V Evropě jsou povoleny zatím jen tři geneticky upravení potraviny: sója, kukuřice a řepka olejka. Pokud koupíte produkt vyroben z geneticky upravených rostlin, tak musí být označen opět značkou GM. Jestli máte strach, že byste si smažili řízky na oleji, ve kterém je obsažena krysa, tak pozorně čtěte obaly.
Závadnost/ Nezávadnost
Rostliny, které jsou schváleny k běžné konzumaci, prošly celou řadou testů a měly by být nezávadné. V USA GM potraviny jsou delší dobu, než u nás a vědci tvrdí, že jsou nezávadné a přinášejí nám jen užitek. Jak bude reagovat naše tělo na tyto Geneticky upravené organismy za několik desítek let? Bude nějak ovlivněno nebo se nic nezmění? To se zatím neví. Jediné co víme je, že teď jsou nezávadné. Proč nás napadly, ale spekulace o tom, že nám mohou uškodit? Myslím, že to napadne každého z vás. Když je to nezávadné, tak proč to tak nezařídila příroda sama? Proč příroda neumožnila křížení mezi živočichy a rostlinami? Uvidíme, co nastane za několik desítek let.Mnoho ekologů se bouří proti geneticky upraveným rostlinám, které jsou odolné vůči škůdcům. Tento poprask je přirozený. Pokud sebereme škůdci jedinou potravu například kukuřici, tak tento škůdce pravděpodobně vyhyne. Problém je, že tímto škůdcem se živí jiní živočichové, kteří přijdou o zdroj své potravy. Naruší se potravní řetězec a to je již závažný problém. Naštěstí je tento problém řešitelný a to celkem jednoduše. Vysadí se i kukuřice, která není geneticky upravená. Tuto kukuřici budou konzumovat škůdci a potravní řetězec bude zachován.
Další nevýhodou jsou mutace. Pokud škůdce přežije kousnutí do rostliny geneticky upravené, po dostatečně dlouho dobu, aby se stihl rozmnožit, tak jeho potomci budou z části odolní vůči této rostlině a tudíž i vůči genu, který rostlina nese. Po pár generacích budou moct škůdci hojně konzumovat i geneticky upravenou rostlinu. Pokud budeme takto lepšit některé škůdce, nemůže se nám to vymknout z rukou?
Závěrem se dá říct, že geneticky modifikované organismy jsou z některých stránek dobré, z jiných špatné, tak jako všechno na světě. Pokud však budou probíhat různé pokusy na rostlinách, zvířatech, nestane se i to, že se bude klonovat člověk? Je to podle vás dobrý či špatný nápad?
2013 ©