Úterý ráno
Spěchám do školy, skoro nestíhám tramvaj. I s naprosto nesportovními botami na šílených podpatcích ji ale doběhnu. (Co je to minutový běh oproti sedmihodinové kalbě). Nastoupím, zhluboka vydechnu, nadechnu a…. SAKRA! CO TO PROBOHA JE? Hádáte správně. Můj nos byl právě donucen poznat, že se někdo v tramvaji buď 3 měsíce nemyl, nebo nepoužívá antiperspirant.
Bezradně se rozhlížím kolem sebe s nadějí, že POZNÁM, kdo to je. Bohužel v mé blízkosti se nevyskytuje žádný bezdomovec, a z ostatních cestujících to může být kdokoli. Už bych opravdu měla začít jezdit do školy s nějakou časovou rezervou, kdybych ji dneska měla, VYSTOUPILA BYCH. Fajn, tak snížím tepovou frekvenci a budu se snažit dýchat co nejméně. Začala jsem závidět lidem, kteří se věnují potápění, jelikož jistě mají větší kapacitu plic než já. Nevím, nakolik přišlo divné mé chování spolucestujícím, čas od času jsem udělala zvuky jako „hůůůůůů“ (výdech) a „háááááá“ (nádech) a pak naprosto rudá snažíc se to ještě chvíli vydržet, ještě chvíli… sledovala s hrůzou „Na které že to jsme zastávce? Dolní? Teprve?“, ale já toto chování považuju za naprosto přirozenou reakci mého těla. Možná by se to dalo definovat jako pud sebezáchovy.
Jak z toho ven
Fajn, znáte tu reklamu o paní, která přijde do tramvaje, zvedne ruku a v podpaží se jí objeví malé chrochtající prasátko? Já se na televizi moc nedívám, a přesto ji znám, takže VY ji znáte taky. Co ta paní udělá? Ano, ráno vleze do sprchy a použije antiperspirant. Zvládnete to taky, věřte mi. Ale Ostravákům se do toho nějak nechce. Nebo to jsou všeobecně Češi? Nebo chlapi? Nebo ženské? (Zde si dovolím pochybovat). Já nevím. NEVÍM kvůli komu jsem si připravovala plíce na léto. Ale teď díky dotyčné/dotyčnému vím, že se můžu potápět hoooodně hluboko. Slyšela jsem názory, že antiperspiranty jsou zdraví škodlivé. OK, nejsem tak hrozná, nebudu vás tedy tlačit k sebevraždě použitím antiperspirantu. Použijte deodorant. A sprchujte se sakra.
Nemám důvod trpět
V létě budu chodit pěšky. Ne opravdu. Máme březen, teploty se sotva vyšplhají jen pár stupňů nad nulu a v MHD města Ostravy se nedá vydržet. Co bude, až teplota povyskočí na 20° C nechci vědět. A cestovat v 30° C se nedá, ne? Asi bude zajímavé vracet se pěšky ze Stodolní. Pokud pojedu tramvají, budu muset mít trojku v žíle. Což nehrozí, pokud nezruší další klub, který jsem měla ráda. Zbývá magika. Tu ale nezruší, takže si troufám tvrdit, že Antochovou s vodkou v ruce dlouho neuvidíte. Ne pozor, beru zpět, 22. května bude krizové datum. To možná půjdu pěšky domů zcela dobrovolně.
Ale zpět k vám
Můžeme se tedy domluvit, že než vyjdete ven, uděláte si malé setkání s vodou? A prosím, neomezte se pouze na mytí rukou. Hezky šup do vany/sprchy a bude nám všem lépe. Vzkaz pro dělnictvo: jistě jste si všimli v práci dveří s nápisem sprchy. Není špatné je někdy otevřít a vejít dovnitř. Ono ty dveře tam z nějakého důvodu jsou. Kdo jezdí do práce na kole a autem je do mytí osvobozen. Ať si smrdí, je mi to jedno. Ale běda vám, jestli po práci nasednete do auta, vystoupíte u nějakého obchodu a v řadě u pokladny se postavíte za mě. Nehodlám celý svůj život zadržovat dech. Dost na tom, že budu s přibývajícími teplotami chodit pěšky.
2013 ©