Akt je esteticky pojatý záznam nahého lidského těla. Může jít o dílo malířské, sochařské nebo fotografické. Na rozdíl od pornografie není cílem aktu působit na pohlavní pudy člověka, ale sledovat čistě výtvarné hodnoty. Hranice mezi pornografií a aktem je nestálá, odvíjí se od kulturních a náboženských zvyklostí společnosti i od osobních zkušeností diváka.
Fotografie aktu
Je to umělecký fotografický směr, jehož téma je nahé nebo částečně odhalené lidské tělo. Někteří lidé, když vidí fotografie aktu, tak je považují za vulgární, pro vzdělaného člověka jsou tyto fotografie uměleckým dílem, ale také pomůckou pro všechny ostatní diváky, jak usměrnit vztahy k nahému tělu od vulgární sexuality k estetické reakci. Akty zobrazují skutečnou krásu lidského těla, a přibližují rozdíl mezi nahým tělem ve skutečnosti a jeho obrazem v umění.
Historie aktu
Historie aktu je stará jako historie lidstva. Počátky aktu je možné nalézt na jeskynních malbách prehistorických lidí, v Mezopotámii nebo v době vlády Egyptské královny Kleopatry. V antice se aktu dařilo a celá řada soch, reliéfů nebo plastik dochovaná do současnosti je toho důkazem.V průběhu staletí se měnila jak estetická, tak i morální hlediska na zobrazení nahého lidského těla. Takřka všechny epochy a výtvarné směry snad s výjimkou gotiky akt nevynechaly. I nejmladší výtvarná disciplína fotografie nemohla zůstat stranou. První pokusy o fotografický akt jsou datovány koncem 19. století a dnes již působí poněkud komicky. Fotografie byla ještě v plenkách, ale akt byl natolik lákavý námět, že velmi brzy spatřil světlo světa ve špičkové podobě.
Začátkem dvacátého století se již objevili autoři, kteří si s tématem poradili velmi dobře a jejichž fotografie se prodávají na mezinárodních aukcích za neuvěřitelné částky i dnes. Příkladem může být Robert Demachy nebo náš František Drtikol. Myslím, že v historii fotografického aktu lze vystopovat dvě období. V počátcích minulého století se fotografie aktu koncipovala jako vysoce výtvarný obor, kde problémem číslo jedna byla míra stylizace. Fotografie obecně byla označována za příliš naturalistickou a o aktu to platilo dvojnásobně.
S postupným uvolněním a táním společenských tabu v šedesátých letech minulého století nastupuje silná generace vynikajících fotografů aktu. Tito autoři nastavili laťku hodně vysoko a dá se říci, že je do dnešních dnů stále nepřekonaná. Fotografie Sama Haskinse nebo Helmuta Newtona znamenaly ve své době revoluci. Ukázaly fotografický akt tak, jak jej předtím diváci neznali. Fotografie přestala být sterilní akademickou hrou světel a stínů a začal z ní dýchat život. Akty se přenesly z atelierů do exteriéru. Fotografovalo se všude od mořských pláží až po interiéry paláců a zámků. To vše zvláště u Sama Haskinse, s obrovskou dávkou výtvarné fantazie a vkusu.
Vyzařování
Aby byl akt žádaný musí fotografovaná osoba vyvolat v sobě sexuální zájem v sama sebe. K tomuto účelu se používají vzrušující postoje, mnohoslibné náznaky, modely s přehnaně výraznými pohlavními znaky až často abnormálními. Pokud je aktem žena, tak musí získat erotickou hodnotu a musí být určitým způsobem upravená a naservírovaná, ale pro zaručený úspěch krásného aktu je nutnost, aby daná žena byla v klidu a focení jí nijak nevadilo, spíše naopak jí bavilo. Všechno tohle musí žena zvládnout, protože velkou roli při focení hraje tvář a rekvizity, kterými je tělo obklopeno. Akty se většinou dělají v reálném prostředí, v koupelně, posteli nebo v přírodě.
V fotografickém aktu se často vyskytuje tak zvaná erotická lež. Erotický efekt se vyrábí všemi prostředky a způsoby. Divák může mít dojem, že vidí vášnivé sexbomby. Ve skutečnosti mají modelky co dělat, aby se velká ňadra vhodným sklonem těla dostala do esteticky přijatelné formy. Významnou úlohu hrají vyšpulené rty, natáčení boků, vystrkování zadku, vypínání na špičky, tisknutí ňader k sobě apod.
Rozdělení fotografie aktu
Zobrazení nahého těla můžeme rozdělit takto:Zobrazení informativní: nejrůznější formy dokumentace nahého těla
Zobrazení emotivní: orientace na čistou estetickou relaci, resp. eroticko-estetickou s přechodem k reakci na kvalitu
zobrazení — vlastní akt, který sex vylučuje nebo potlačuje.
erotické zobrazení - erotizující zobrazení vnímá sexualitu v kombinaci s výrazným výtvarným řešením
výrazná sexuální orientace — pornografie, pornografické zobrazení sleduje jen sexualitu bez přihlédnutí k jiným, například výtvarným aspektům.
Jak se nedostat do problémů se zákonem
Pokud se nechcete dostat do konfliktu se zákonem, je dobré si na úvod vyjasnit některé právní souvislosti fotografování aktů, protože k této oblasti fotografie se vztahuje celá řada předpisů a nařízení. Neboť cituji literu zákona - neznalost neomlouvá. Fotografovat osoby starší 18 let, tedy plnoleté, je možné s jejich souhlasem bez omezení. U modelů mladších je nezbytně nutné mít souhlas rodičů nebo zákonného zástupce. V opačném případě se vystavujete nebezpečí střetu jednak se zákonem a s velkou pravděpodobností také s rozzuřeným otcem nezletilého modelu. Pracovat s modelem mladším patnácti let nedoporučuji vůbec. Myslím, že výsledkem může být pouze obvinění z mravního narušování mládeže. David Hamilton, autor romantických změkčených fotografií velmi mladých modelek, měl na sobě celou řadu žalob vinících ho právě z výše uvedeného trestného činu.Model
Poněkud problematické je obstarat si dobrý model. Cesty existují různé. Pokud disponujete slušnou finanční hotovostí, je možné obrátit se na modelingovou agenturu, kde vás za patřičný obnos kontaktují s modelem ochotným za úplatu spolupracovat. Agentur nabízejících tyto služby najdete na internetu celou řadu. V případě, že jste méně majetný, nezbývá vám nic jiného, než využít svých přesvědčovacích schopností a oslovit potencionální model sám. V počáteční fázi se možná budete cítit trapně. Ale když se zeptáte, zda by dotyčný či dotyčná neměli zájem se nejprve zcela nezávazně seznámit s vašimi již zhotovenými fotografiemi, máte poměrně slušnou šanci na úspěch. I tentokrát se zřejmě nevyhnete otázce nějaké finanční odměny za čas strávený pózováním.
Další možností šetřící váš rodinný rozpočet je využít svých známých nebo příbuzných, kteří vás znají delší dobu a nebudou mít obavy, že se dostávají do tenat úchylného devianta. Někteří i velmi významní fotografové (např. Miloslav Stibor) využili pro řadu svých fotek své manželky či dcery. Když žijete ve větším městě, můžete si podat inzerát v regionálním tisku, že hledáte fotografický model. Pouze slavní a zavedení autoři nemusí modely hledat, ale naopak často odkazují fotografování chtivé modelky do patřičných mezí. Ale to pravděpodobně není problém devadesáti procent fotografů aktů.
2013 ©