Bez oslovení.
Ano, je to opět tu. Po několika dlouhých a událostmi nabitých dnech se tu opět setkáváme na stránkách největšího Ostraváka z Ostravy. To, že článek „Události dnů posledních“ jsem napsal já, ale vyzřelo to, jako by jej psal sám Mistr je nepatrný detail, který ve výsledku nezpůsobil žádné větší trable ani na jedné straně. Ale dost bylo plkání, dnes se vrheneme na jedno jediné téma. Ne, není to Linki, bohužel. Je to...chvilka napětí...Radovánki. Ano, takto ošklivě je spousta z Vás zvyklá Mistra nazývat. Ale pojďme tedy do toho.
A o čem to bude?
Správná otázka. Poměrně nedávno jsem měl možnost opět zavítat do Ostravy a byl to opět zážitek, na který se nezapomíná. Fotky tentokráte nebudou, protože foťák zůstal zapomenut na kolejích. Ale to nevadí, protože ač se říká, že obrázek řekne více, než tisíc slov, přesto obsah článku případné obrazové materiály jistě hravě strčí do kapsy. 
A o co tedy šlo? Opět jsme s přáteli zavítali do Stodolní. Ano, ulice světel, Radovánek, pouličních prodavačů pochybných produktů, spousty klubiki a hlavně spousty modelki. A samozřejmě i standartních lidiček tam bylo dost. No a dal jsem si tedy za úkol udělat takovou anketku. Řekl jsem si, že když už jsem v ulici, kde je můj mecenáš pečený vařený, zkusím zjistit, jak se na něj dívá místní osazenstvo. Tak se tedy pohodlně usaďte, jedem.
Krok první:Náhodně vybrané dívčiny
Tento krok probíhal jednoduše. Zastavoval jsem na ulici dívky, které vypadali na věk kolem 16-ti let. A pokládal jim prostou otázku. „Znáte pana magistra Radovana Kalužu, největšího Ostraváka z Ostravy?“ a poté pečlivě zaznamenával odpovědi.
Většina mladých děvuch při vyslovení onoho jména začala tak nějak poskakovat a vrtět se. Když jsem je uklidnil, tak v poklidu odpovídala na mé dotazy. Průzkum v této skupině ukázal, že je v ní Radovan poměrně známý a poměrně dost oblíbený. Několik dívek se vyjádřilo ve smyslu, že z nich udělal skutečnou ženu a jsou mu za to nadosmrti vděčné. Jiným jen zářila očka. Jiná děvčata pouze nesměle přitakala a jala se prodírat se dál Stodolní ulicí. Pár podivně oděných (rozuměj, skoro vůbec) svlečen si snad myslelo, že Radovana znám osobně, protože po vyslovení jeho jména mne obsypala a žadonila o kontakt na Mistra. Pochopitelně jsem nemohl vyhovět.
Závěr z věkové skupiny okolo 16-ti let je jasný. Bylo osloveno několik desítek slečen a z nich 80 procent jméno Radovan Kaluža znala. Z toho 50 procent vykazovala stavy akutního vlhnutí pouze při vyslovení toho jména. Inu, jak vidět, v této skupině má Radovna známosti skutečně velké.
Krok druhý:Muži i ženy 20+
V této fázi to již tak slavné nebylo. Oslovil jsem zhruba pětadvacet náhodných lidí obého pohlaví a výsledky nebyly úplně růžové. S vyloženým nadšení jsem se setkal pouze u dvou z nich. Ale ti měli na sobě podivné růžové šaty, tak jsem je radši moc nezpovídal. Ze zbytku znalo jméno Radovan Kaluža pouze 20 procent lidí. Věděli, že je majitelem webhostingu Banán, ale většina při tom trousila jedovaté poznámky a výrazy, které zde nemůžu uvést. Zbytek vůbec netušil, kdo to Radovan Kaluža je.
Slovo závěrem
Podle mě by měl Radovan Kaluža rozšířit obzory i starším lidem a měl by se jim více zapsat do povědomí. Možná nějakou neotřelou a vlídnou reklamní kampaní, která by podpořila jeho image a reputaci v očích ostatních lidí. Zajímavé je, že ve skupině kolem 16-ti se ani jedna dívka nezmínila o tom, že pan Kaluža vlastní nějaký webhostign. Ale asi je pochopitelné, že je zajímá něco jiného, než Mistrův Banán.
RotnýOcelol
Update 7.2.2009: Jak jsem slíbil, dodávam grafíki:
2013 ©