komprimované digitální záznamové formáty

Digital Betacam

je následovník komerčně nejúspěšnějšího formátu Betacam SP. Byl uveden na trh v roce 1993 firmou Sony, používá stejnou půlpalcovou kazetu jako Betacam SP a dovede přehrávat snímky zaznamenané v tomto analogovém formátu. Kapacita malé kazety je 40 minut, velké 124 minuty. Záznam je komponentní a intraframe komprese 2:1 je založena na DCT. Každý půlsnímek je kódován zvlášť. Celkový bitový tok včetně zabezpečovacích dat je 126 Mbit/s, samotný obraz 84 Mbit/s. Zvukový doprovod je zaznamenáván bez komprese, 4kanály, 20 bitů / vzorek při fVZ=48 kHz s možností rozšíření až na 8 kanálů. 10 bit, 13,5 MHz (Y).

Ampex DCT

patentovaný firmou Ampex v roce 1992. Název je zkratkou pro Digital Component Technology. Podle Ampexu je hlavní výhodou jejich systému vysoká odolnost proti chybám v datovém toku, takže počet neopravených chyb za hodinu je údajně mnohem menší než u ostatních formátů. Maximální délka záznamu je 180 minut, systém pracuje v obou normách 525/60 i 625/50. c

DVC/DVCam/DVCPRO

je relativně nový formát, na jehož vývoji se podílelo několik výrobců (Sony, Matsushita, Thomson atd.) a který poprvé stírá rozdíly mezi profesionální a spotřební videotechnikou. DV používá kompresi 5:1 založenou na DCT. V závislosti na snímaném záběru kodér automaticky určuje, zda zkomprimuje každý půlsnímek zvlášť nebo použije dva půlsnímky v jednom kompresním bloku. DV kódování je tedy něco mezi systémy M-JPEG a MPEG. DVCPRO je profesionální varianta systému DV vypracovaná firmou Panasonic. Vůči systému DV je zdvojnásobena rychlost posuvná pásku, která je nutná pro snížení počtu dropoutů a pro zvýšení celkové odolnosti systému nutné pro profesionální praxi. Tím se také zvětšila šířka stopy na 18 um. Je také možné přehrávat data z kazety čtyřnásobnou rychlostí. To je výhodné zejména při přenosu dat v dalším zpracování (nelineární střih apod.). DVCam je systém DV zlepšený firmou Sony, je u něj taktéž zvýšena posuvná rychlost a šířka stopy (15 um), ale ne do té míry jako u DVPRO. Navíc se používá klasický pásek s napařovanou metalickou vrstvou, zatímco u DVPRO to je pásek "metal particle". Co se týče kvality obrazu, všechny tyto "komerční" systémy jsou použitelné pro televizní vysílání, zejména pokud je studio vybaveno nelineární střižnou a je tedy možné pracovat s digitálním signálem aniž by se musel převádět na signál analogový. V některých případech je však komprese příliš vysoká a kvantizace 4:1:1 (NTSC) resp. 4:2:0 (PAL) může být nedostačující např. při klíčování barev.

D-VHS

je nový formát vyvinutý firmou JVC. Je určen pro ukládání komprimovaného digitálního signálu. Idea je taková, že až bude v provozu digitální pozemní vysílání, tak záznam pořadů bude ukládán na pásek přímo beze ztráty kvality v té digitální komprimované podobě, v jaké bude přijímán (např. MPEG-2 MP@ML) . Videorekordéry budou samozřejmě vybaveny rozhraním IEEE 1394, a budou tedy schopny komunikovat i s přístroji DV, nelineárními střižnami apod. Nejdelší pásek zaznamená 44.4 GB dat, což znamená záznam 3,5 hodiny v kvalitě HDTV až po 49 hodin při dat. toku 2 Mbit/s. Standardní mód zaznamená až sedmihodinový pořad při 19,14 Mbit/s

Digital S

je profesionální digitální formát zpětně kompatibilní s S-VHS. Používá se kazeta VHS zajištěná proti vnikání prachu a plněná kvalitním páskem s vysokou koercitivitou. Tento systém je velkou konkurencí pro Digital Betacam, protože při nižší ceně nabízí díky nízké kompresi a kvantizaci 4:2:2 obdobně kvalitní obraz.

Betacam SX

je novinka od vývojářů Sony. Obrazová informace se komprimuje algoritmem MPEG-2 4:2:2P@ML. Kvantizace je 8 bit, jasový signál je vzorkován frekvencí 13,5 MHz. Kompresní poměr je 10:1. Podobně jako DVPRO umožňuje i Betacam SX přenášet data po digitální lince dvojnásobnou rychlostí, čímž se zvyšuje operativnost tohoto systému zejména pro použití v novinářské praxi. Některé docking station jsou přepínatelné na rozměr obrazu 4:3 nebo 16:9. Zvuk je zaznamenáván v nekomprimované podobě, 4 kanály, 16 bitová kvantizace se vzorkovacím kmitočtem 48 kHz. Jako standardní digitální rozhraní se kromě vstupů / výstupů SDI (Serial Digital Interface) používá SDDI (Serial Digital Data Interface) přenášející signál v komprimované podobě. Primárně je určen pro záznam magnetický pásek, existují však kamkordéry zaznamenávající data přímo na pevný disk. Lze tedy přímo "na place" s pomocí laptopu přímo editovat a stříhat sekvence při použití nelineárního střihu a bez nutnosti master záznam kopírovat nejprve do počítače.

Sony HDD-1000

je digitální HDTV rekordér pro nejvyšší kvalitu s plnou šířkou pásma a datovým tokem 1,2 Gbit/s. Záznam 1125 TV řádků 60 krát za minutu se provádí na jednopalcové kotouče (vyvinuto v roce 1987). Astronomická cena 350,000 $ za rekordér a 1300 $ za 63 minutový pásek však učinila tento formát dostupný jen pro několik málo studií na světě.