Loňsky rok byl pro p2p sítě a stahování pomocí torrentů poněkud bouřlivý. V první řadě zde máme mnohokrát přetřásanou aféru Piratebay, která notně rozvířila poklidnou hladinu nejen p2p sítí. Ale pojďme se na to podívat pěkně od začátku.

Na začátku byl dobrý úmysl

Když v roce 2002 Cohen Bram představil světu nový protokol BitTorrent pro sdílení dat, ještě nevěděl, co zahajuje. Jeho cílem, bylo vytvořit jednoduchý systém pro sdílení dat, jako jsou učebnice nebo linuxové distribuce. Stahovací systémy pracovaly do té doby na principu malé skupiny uploaderů od nichž stahují ostatní, což výrazně snižuje rychlost stahování. Naproti tomu u torrentů je downloader automaticky i uploaderem a sdílení je tak mnohonásobně rychlejší. V roce 2003 pak byl projekt vypuštěn do světa a pan Cohen brzy zjistil, že se jeho technologie vymkla kontrole. Servery s torrenty (soubory obsahující metadata o stahovaném obsahu) se začaly objevovat jak houby po dešti a vypadalo to, že s tím nikdo není schopný nic udělat.

Piráti a antipiráti

Největším ze zmíněných serverů je v současnosti švédská Pirate Bay, která zaznamenává v průměru takřka 4 a půl milionů návštěv denně. Tím je samozřejmě trnem v oku majitelům obsahu na nějž Pirate Bay odkazuje (soubor s koncovkou .torrent obsahuje pouze hash, nikoliv samotný nelegální obsah). Ti po Pirate Bay pravidelně požadovali stažení ilegálního obsahu, na což PB většinou odpověděla požadavkem na sebesodomizaci dotyčných. Pro zajímavost se můžete kouknout na stránku http://thepiratebay.org/legal kde najdete výběr těch nejlepších výhrůžek.

Pirate Bay reaguje na IOC žadající po Švédské vládvě cenuru TPB

Na začátku roku 2009 se však z ničeho nic objevila zpráva o zahájení soudního procesu se čtyřmi zakladateli serveru. V dubnu pak byl vysloven rozsudek na rok vězení a pokutu. Pirate Bay se odvolali a v pátek 13. listopadu byl soud odložen na neurčito. V celém případu je spousta nejasností a kdoví jak to ještě dopadne. Jak to ovlivnilo Pirate Bay? Takřka nijak, vesele si jede dál. Jak to ovlivnilo internet? Tady už je toho víc.

A stejně se stahuje

Pod kudlu šla i Mininova – druhý největší server po TPB a ta již všechny odkazy na nelegální obsah odstranila, což v podstatě znamená její konec. Rozsudek nad TPB byl povzbuzením pro mnohé další a objevují se žaloby i na poskytovatele připojení. Takovýto soud už proběhl například v Austrálii, naštěstí ve prospěch poskytovatele. Proč naštěstí? V opačném případě by vznikl nepříjemný precedens a ať máte jakýkoliv názor na stahování, pochybuji, že by se vám líbilo, kdyby vám někdo kontroloval každý příchozí i odchozí kousek informace. A to ani nemluvím o odpojování bez soudního rozhodnutí.

Smutné je, že podobné právní kroky nic neřeší: data stahovaná přes torrenty se dají šifrovat a servery se dají přesunout do země s jinou legislativou. Příkladem je server Demonoid, který pravidelně povstává jak mýtický Fénix z popela a již procestoval slušný kus světa. Navíc už pomalu přestává být třeba i trackerů, jelikož většina BitTorrentových klientů podporuje tzv. Magnet linky.

V reakci na soudní proces s TPB začali vznikat i politické strany – nejúspěšnější z nich je švédská, jež dokonce získala při volbách sedm procent hlasů a tím pádem i křeslo v evropském parlamentu. U nás vznikla Česká pirátská strana - ta se snaží především o revizi autorského práva, které je u nás, přiznejme si to, zastaralé a hrozné.

Mohlo to být horší

Abych tedy loňský rok shrnul: Zviditelnil se boj proti pirátům a odehrálo se několik velkých a sledovaných soudních přelíčení. Hollywood, studia a další tlačí na větší kontrolu internetu, jež sama o sobě by často byla nelegální. Protipirátské organizace dosáhly několika úspěchů, což znamená, že se můžeme těšit na další soudy a odvolání. Na druhou stranu se o problematice začalo více mluvit což protipirátským organizacím spíše uškodilo, neboť jejich aktivita iniciovala vznik „oficiální opozice“. V konečném důsledku se pro stahovače nic moc nezměnilo a jedinou hrozbou tak zůstávají návrhy na povinný špionážní software v každém počítači. Tak daleko to ale snad nedojde, byl by to totiž ideální nástroj pro Orwellovu ideopolicii.