Historie mobilních telefonů

Vývoj  tak důležitého přístroje jako je mobilní telefon:

Od dob, kdy byl zkonstruován první mobilní telefon na světě s označením DynaTAC, kterému se přezdívalo jak jinak než cihla, uplynulo již 33 let. Za tu dobu se mobilní telefony staly nedílnou součástí života více jak dvěma miliardám lidí. Současné mobilní telefony již neslouží výhradně k přenosu hlasu, ale vyvinuly se v užitečné přístroje s nejrůznějšími funkcemi. Pojďme si připomenout etapy vývoje mobilních telefonů a lehce nahlédněme do blízké budoucnost těchto multifunkčních zařízení 

Průkopníkem byly Bellovy laboratoře a Motorola:

-Novou éru bezdrátové komunikace odstartovaly laboratoře firmy Bell, které roku 1947 zformovali koncept tzv. cellulárního (buňkového) systému pro mobilní komunikaci. Princip tohoto systému spočívá v seskupení buněk, které tvoří vysílač i přijímač signálu. Cellulární síť odstartovala 1. generaci bezdrátové telefonní technologie (1G) a postupně začala nahrazovat tehdejší standard používaný radiotelefony (0G). První komerční využití této myšlenky však přišlo až roku 1979 v Tokiu.

- Kromě Bellových laboratoří se mezi průkopníky mobilní komunikace zapsala americká Motorola, která za 78 let své existence zásadně ovlivnila vývoj mobilních komunikačních zařízení. První úspěchy zaznamenaly radiopřijímače do automobilů, za 2. světové války se uplatnila příruční radiostanice Handie-Talkie SCR536. Navíc notoricky známá slova „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“, které na Měsíci pronesl Neil Armstrong, zprostředkovalo radiové zařízení vyrobené právě touto firmou. První prototyp mobilního telefonu se však zrodil až roku 1973, kdy Rudy Kroloppa spolu se svým týmem sestrojili první funkční prototyp mobilního telefonu na světě. Celý vývoj trval pouze šest týdnů, ale teprve po deseti letech zdokonalování přišlo první komerční využití tohoto revolučního přístroje pod názvem Motorola DynaTAC 8000X (označení mělo znamenat: Dynamic = dynamické, adaptive = adaptivní, Total = úplné, Area = územní, Coverage = pokrytí). O novinku byl ohromný zájem, a to i přes zaváděcí cenu stanovenou na 3995 dolarů, hmotnost okolo 800g a rozměry 33 × 4,3 × 8,9 cm. Baterie vydržela na jedno nabití pouze 30 minut hovoru, popř. 8 hodin pohotovostního stavu.

Ig-počátky skutečných mobilních telefonů (Evropa)

-Mobilní telefony 1. generace byly založeny na analogovém přenosu hovorového signálu, který tvořilo několik odlišných sítí. Mezi nejrozšířenější evropské standardy patřil NMT (Nordic Mobile Telephone), požívaný v severní a východní Evropě, Nizozemí, Švýcarsku, Chorvatsku a Bosně. V oblastech s dobrým pokrytím signálu a po nutném vylepšení vysílačů bylo možné využít služeb SMS, faxových a datových přenosů. Dále se používal německý standard C-Netz (někdy označován jako C-450), švédský Comvik, britský TACS a ETACS, francouzský RadioCom a italský RTMS. Tyto standardy analogového přenosu hovorového signálu byly dříve či později nahrazeny přenosem digitálním – 2G.

-Roku 1982 o sobě poprvé dává vědět i Nokia (tehdy ještě pod značkou Mobira) a to uvedením svého prvního mobilního telefonu Mobira Senator určeného do automobilů. O čtyři roky se do prodeje dostal Mobira Talkman 450, ale skutečně mobilní telefon, který nebyl učený do automobilů - Mobira Cityman 900 - přišel až roku 1987. Všechny tyto telefony byly určené pro sítě NMT.

-Mezi další významné evropské výrobce mobilních telefonů se zapsal také Siemens, který roku 1986 uvádí svůj první mobilní telefon určený do automobilů - 8,8 kg vážící Siemens C1. O dva roky později přišel Siemens C2 a C2 Portable, zatímco první verze byla ještě stále určena do automobilů, druhá verze s označením Siemens C2 Portable byl prvním telefonem tohoto výrobce, který ke svému provozu automobil nepotřeboval. Roku 1990 byla uvedena dvojice mobilních telefonů Siemens C3 a C3 Portable. Jako další telefony určené pro síť C-Netz se do prodeje dostaly modely C4 a C5. Siemens také vyvinul telefony pro sítě NMT, jako první se objevil Siemens MT-407, následovaný modely Siemens NT-901, NT-910, NT-92 a jako poslední mobilní telefon pro síť NMT900 byl uveden Siemens Pocket.

-Mezi další úspěšné evropské výrobce mobilních telefonů 1. generace se mimo jiné zařadili i švédští výrobci Comvik a Ericsson, mezi jejich první a z dálky připomínající dnešní mobily patří Comvik Conqueror a Ericsson Hotline 900 Pocket.

Ig-počátky skutečně" mobilních" telefonů (Amerika,Asie)

-Zatímco v Evropě vedle sebe existovalo hned několik standardů, v USA se prosadil jediný - AMPS (Advanced Mobile Phone System) - vyvinutý Bellovými laboratořemi. Tento standard pracoval v pásmu 800 MHz a nejčastěji se pro něj používala zařízení vyrobená Motorolou. Tato firma však nezůstala jen u sítě AMPS a své analogové mobilní telefony upravovala nebo přímo vyráběla i pro další standardy používané po celém světě.

MicroTAC:

-Roku 1989 Motorola uvedla mobilní telefon s tzv. „flipem“ – odklopným krytem, který brání nechtěnému stisknutí tlačítek a zároveň je ideálním pro umístění mikrofonu. Základní verze tohoto mobilní telefonu vážila 303g a zpočátku se prodávala za $495, přičemž model s na svou dobu nezvyklým vibračním vyzváněním stál ještě o 50$ více. Další veze s označením MicroTAC Lite svou váhu snížila na 218g a MicroTAC Ultra Lite dokonce na 167g. Model MicroTAC Elite ohromil svým grafickým dvouřádkovým LED displejem a váhou pouze 110g.

StarTAC :

-Další revoluční analogový mobilní telefon Motorola StarTAC přišel se zcela novým řešením konstrukce, kdy odklápěcí flip chránil displej i klávesnici. Ve své době šlo o nejlehčí a nejmenší mobilní telefon na světě, váha 88g a rozměry 95 ×57 × 23 mm byly na svou dobu až neuvěřitelné. Luxusním rozměrům odpovídala i zaváděcí cena, která v přepočtu činila asi 70 000 Kč. Tento model se přestal vyrábět až v roce 2002 a prodalo se jej přes 50 000 000 kusů.

TeleTAC a Profile:

-Tyto dvě série analogových mobilních telefonů klasické konstrukce byly zastoupeny modely TeleTAC 200, TeleTAC 250, TeleTAC 1200, Profile 300, Profile 500 a Profile 700. Po funkční stránce na tom byly podobně jako modely MicroTAC a StarTAC, jediným rozdílem byl chybějící flip.

NTT :

-Jako první se do prodeje dostalo několik velkých a těžkých analogových mobilních telefonů pro standard NTT. Mezi tyto přístroje patřilo několik určených do automobilů, ale také se mezi nimi objevily již takové, které ke svému provozu automobil nevyžadovali.

- Po uvedení těchto výrobků pro standard NTT následovala dlouhá řada dalších analogových mobilních telefonů, které se řadily do početné série s označením Mova. Tato série zahrnovala několik desítek analogových mobilních telefonů nejrůznějších konstrukcí.

JTACS/NTACS :

-Jelikož se na spuštění tohoto standardu podílela mimo jiné také Motorola, nebyla v nabídce telefonů od tohoto výrobce nouze. Motorola pro standard JTACS nejčastěji upravovala svůj úspěšný model MicroTAC. V Japonsku byl tento mobilní telefon znám hned pod několika názvy – HP-10M, HP-501, Tokyo phone a další. Pro tento standard vyráběli také další výrobci analogových mobilních telefonů, patřily mezi ně firmy Panasonic, Kyocera, Toshiba a Nippondenso, které uvedly hned několik modelů:

Co vše přinesly mobilní telefony první generace:

-První analogové mobilní telefony první generace byly podobně jako první mobilní radiostanice velmi těžké, rozměrné, energeticky náročné a drahé. V této době se o vývoj nejvíce zasadila Motorola, která zavedla trend miniaturizace a líbivého designu. Nedostatky však nespočívaly pouze v mobilních telefonech, ale také v sítích. Analogové sítě se totiž potýkaly s velmi nepříjemným problémem - odposloucháváním. Odposlech hovorů byl velmi snadný, někdy dokonce nechtěný. Sítě prví generace byly primárně určeny pro hovorové přenosy, další služby jako SMS, datové či faxové přenosy byly instalovány dodatečně. V případě špatného signálu docházelo u SMS k zaplacení, ale už ne k doručení odeslané zprávy, u datového spojení docházelo k chybám a výpadkům. Všechny tyto problémy omezovaly větší rozšíření, skutečný boom přinesly až mobilní telefony a sítě druhé generace

Displej:

-Displeje první analogových mobilních telefonů se podobaly spíše dnešním kalkulačkám, byly monochromatické, většinou se lišily pouze barvou a počtem řádků. Později přišly grafické a víceřádkové displeje, které zobrazovali i některé stavové informace, jako například stav baterie, úroveň signálu, vyzváněcí profil apod.

Anténa:

-Signál zajišťovaly zprvu velmi dlouhé vysouvací antény, díky kterým se výška přístroje mnohdy zdvojnásobila. S kvalitnějším pokrytím se ale začaly antény zkracovat a tak se postupem času zmenšily do podoby jakéhosi vyčuhujícího "špalíku".

Konstrukce:

-Doslova legendárními se staly obrovské a respekt budící analogové "mobilní" telefony, vyznačující se odnímatelným sluchátkem s klasickou spirálovitou telefonní šňůrou, velmi dlouhou anténou a rozměrnými bateriemi s nízkou kapacitou. Tyto zařízení na trhu vystřídaly tzv. "cihly", které oproti kufříkovým mobilům již připomínaly dnešní telefony klasické konstrukce. S praktickou a zároveň designovou obměnou této konstrukce přišel model MicroTAC od Motoroly, kde byl poprvé použit tzv. "flip" - kryt, účinně zabraňující nechtěnému stisku kláves. Vedle těchto konstrukcí existovaly také véčkové mobilní telefony, se kterými přišla také Motorola, tentokrát ale se svým veleúspěšným modelem StarTAC.

Baterie:

- Tehdejší baterie toho opravdu moc nevydržely - několik desítek hodin pohotovosti a do 100 minut hovoru. Navíc byly velmi těžké a velké, mnohdy tvořily větší část celého přístroje. Díky teplotě baterie při hovoru se dokonce některým mobilním telefonům přezdívalo "žehličky".

Telefonní seznam:

-U prvních analogových mobilních telefonů se telefonní seznam příliš nevyskytoval, v tomto případě musel postačit seznam ze SIM karty. U novějších mobilů první generace dosahovala paměť seznamu maximálně na 100 kontaktů, do kterého šlo uložit pouze jméno a číslo. U některých modelů nebylo možno ani zobrazit jméno při příchozím hovoru či příchodu SMS zprávy.

SMS:

-V době mobilních telefonů první generace byla služba SMS nadstandard, se kterým si některé z prvních analogových mobilních telefonů vůbec nerozuměly. U dalších mobilů staršího data šlo přijatou SMS přečíst, ale psaní již nebylo možné.

Vyzvánění:

- První vyzváněcí melodie nebyly zrovna příliš melodické, svůj účel ale plnily dokonale. O výběru z více druhů vyzvánění nemohla být ani řeč. Některé mobilní telefony však nabídly i vibrační vyzvánění, hrstka přístrojů dokonce inteligentní vyzvánění - nejdříve vibrace a až po několika vteřinách klasické zvonění.

Nooo myslím,že na dnešní vymoženosti to asi nemá:

Myslíte si,že byste dokázaly v dnešní době žít bez svého mobilního telefonu?Nebo jste na něm závislí?